O metodě Explorium
Učíme se trochu jinak
Explorium je školní třída nebo jiný vhodný prostor ve škole, který je tematicky a prostorově přizpůsobený učení, které probíhá formou bádání, objevování, zkoumání a experimentování. Učitelé jsou zde v roli průvodců procesem učení a jsou zodpovědní za přípravu prostoru a materiálů k učení. Samotné děti jsou pak zodpovědné za to, čím se budou zabývat, co prozkoumají a co se naučí.
Způsob učení v Exploriu vychází přímo ze zájmu dětí, jejich potřeb a znalostí. Děti mohou pracovat svým vlastním tempem, mohou chybovat a dělat okliky. Hledají vlastní způsoby a cesty k vyřešení nejrůznějších úkolů, a tak si rozvíjejí důležité kompetence.
Jak vidí dílnu učení (u nás Explorium) její dlouholetý propagátor prof. Wedekind?
Prostředí, které je přátelské, bezpečné a vzbuzující otázky.
Nabízí příležitost ke komunikaci nebo individuálnímu bádání.
Je přehledné a rozdělené do různých oddílů, nabízí různé možnosti prezentace.
Má jasnou strukturu a umožňuje volný přístup k materiálům.
Nabízí spoustu materiálů ke zkoumání a vzbuzuje u dětí chuť se s nimi hravým a badatelským způsobem vypořádat.
Explorium na běžné škole
V našich školách je silná poptávka po vzdělávacích přístupech, které by doplnily klasickou frontální výuku. V rámci klasické výuky se stále klade velký důraz na teoretické znalosti. V praxi budou dnešní žáci a studenti málokdy zkoušeni z teoretických znalostí. Spíše se od nich bude očekávat, že budou schopni samostatně kriticky přemýšlet, hledat řešení, spolupracovat, prezentovat své nápady a obhájit si je. K tomu všemu nabízí Explorium ideální prostředí.
V Exploriu mohou děti otestovat to, co se dozvěděly v klasické výuce. Mohou si vyzkoušet, proč je ráno chladněji než v poledne, proč listy mění na podzim barvy, proč je zubní pasta pruhovaná, jak fungují hodiny atd. Každý má možnost vyzkoušet si, co je pro něj a pochopení dané problematiky důležité. Výstupů z badatelského učení lze potom opět využít v navazující frontální výuce.
Původ metody
Explorium vychází z neformální výukové metody “Lernwerkstatt” (v překladu z němčiny dílna učení), se kterou jsme se seznámili v Německu v Berlíně ve výzkumném centru pro děti Helleum a na několika základních školách.
Pojem Lernwerkstatt použila jako první v roce 1980 Karin Ernst, berlínská pedagožka a dlouholetá expertka na zřizování dílen učení na školách, pro označení místa, kde se děti učí formou bádání a objevování na základě vlastního zájmu. Učí se pro sebe, ne proto, že jim to bylo zadáno učitelem.
V současné době je propagátorem a aktivním šiřitelem této metody prof.dr. Hartmut Wedekind. Metoda se na německých školách přirozeným způsobem začleňuje do běžné výuky a doplňuje tak klasické frontální vyučování. V současné době je zde rozšířená na zhruba 500 základních a mateřských školách a úspěšně se rozšiřuje i za hranice Německa.
- Výuka probíhá formou objevování, bádání a experimentování.
- Děti se při bádání setkávají s různými fenomény, ze kterých vycházejí jejich otázky. Na tyto otázky hledají samy odpovědi.
- Práce v Exploriu se dobře propojuje a doplňuje s frontální výukou, kde děti získají teoretický základ a informace, které následně svým způsobem v Exploriu otestují a převedou do praxe.
- Děti se mohou rozhodnout, čemu se budou věnovat a za to, co zjistí a co se naučí, jsou samy zodpovědné.
- Učí se tak, jak to odpovídá jejich předpokladům, využívají svých silných stránek.
- Neexistuje jeden správný výsledek a různé postupy a výsledky jsou oceňovány.
- Chyby a okliky jsou dovoleny.
- Děti si mohou si vzájemně radit a dělit se o své objevy.
- Mohou si zvolit, jestli budou pracovat samy nebo ve skupině.
- Bádání není vázáno na hranice vyučovacích předmětů a není stanovená cesta, jak se učit.
- Důležitou roli mají prezentace, dokumentace a reflexe.
- Každý je považován za osobnost a je respektován.
- Učitelé v Exploriu mění svoji roli experta na průvodce učením.
- Průvodci učením koncipují a organizují prostor a vybavení v Exploriu dle daného tématu.
- Dávají dětem prostor a čas, aby se mohly přiblížit problematice cestou, která jim vyhovuje.
- Jsou partnery v dialogu s dětmi.
- Nedávají instrukce, nesdělují výsledky a neukazují učební cesty.
- Pozorují a analyzují pracovní a učební proces skupiny i jednotlivců a společně s dětmi hledají chyby.
- Děti při práci povzbuzují, oceňují postupy a výsledky.